Výcvik - lavinové soustředění Modrý Důl

Od 27.1.do 30.1.2012 jsme se zúčastnily lavinového soustředění Záchranné brigády kynologů Praha v Krkonoších - Modrém Dole v chatě Děvín.

Naštěstí jsem nemusela řídit - vešly jsme se k Matějovi s Artanem (krásný Německý ovčák) - auto jsme zcela zaplnili, ani boby se dovnitř nevešly (nakonec jsem byla ráda, cestou k chatě by na úzké cestičce byly spíš přítěží)

Pro poměrně hustý provoz na silnicích jsme dorazili do Pece pod Sněžkou pozdě.

..Pec pod Sněžkou za tmy..

Objednaná rolba (která nás i s věcmi měla odvézt co nejvýš) už odjela. Naštěstí byl pro nás dohodnutý sněžný skůtr. Tak se Darča svezla :-) Nechtěla naskočit - musela jsem ji naložit já. Nejdřív se jí jízda moc nezdála, ale po chvilce se začala se zájmem rozhlížet. Snažila jsem se něco nafotit, ale mrzly mi ruce a dost to s náma házelo :-)

Skůtr i rolba nás mohli odvézt jen část cesty k chatě. Dál jsme všichni pokračovali pěšky do kopce. Okolo jen sníh a tma. Občas jsme minuli chatičku (ale moc jich cestou opravdu nebylo). Darča si nesla brašničky a ještě mě táhla - šikulka :-) (to je výhoda velkého psa) ,,Naše" chata Děvín byla téměř zapadaná sněhem. Dveře do chaty se museli odházet. (cestou jsme minuli ceduli ..Tady je Krakonošovo" - byla odházená - cca 20cm pod sněhem. V létě je ve výšce cca 2,5 metru)

Na úžasné horské chatě Děvín jsme si topili dřívím v kamnech, vařili na ,,peci", prostě paráda. Spali jsme ve dvou místnostech - s Darčou jsem upřednostnila tu chladnější - první noc tam byla fakt zima - šla pára od pusy a Darče jsem musela ,,půjčit" svojí péřovou bundu (ještěže neničí věci). Další noce už super (v teplejším pokoji museli větrat). Většina mých jídel se skládala z polévek z pytlíku - lehké na nošení na zádech a polévky mám ráda)

Ráno i večer jsem brala Darču na krátkou procházku - užít si sněhu a udělat pár fotek.

Sněhu bylo opravdu hodně - cedule je ve výšce 2,5 metru.

Dopoledne i odpoledne jsme všichni měli lavinový výcvik. Rozdělili jsme se na dvě (někdy tři) skupinky.

..členi ,,naší" první skupinky..

Vykopali jsme ,,hrobečky" na zahrabání osob. Zpočátku tam figuranti jen zabíhali, později se i zasypávali sněhem. Zvláštností na lavinovém výcviku je i hledání předmětů zahrabaných ve sněhu. Zde jsem čekala problémy - přeci jen Darča neaportuje zrovna s nadšením - ale byla jsem mile překvapena. Nejen, že aportovala mojí odhozenou rukavici s ohromnou chutí, ale nebyl pro ni problém najít cizí, sněhem zakrytou, rukavici. I chůze za sněžnicema Darče nedělala problémy (povel ,,za mnou" již znala). Dokonce když jsem odhodila rukavici do sněhu běhala pro ni s velkou radostí - do kopce i z kopce.

Co mě ale nemile překvapilo, byl její výkon při vyhledávání. Je možné, že ji bolela rozřízlá packa (několikrát denně jsem ji převazovala - nikdy na ni nekulhala - týden staré rozříznutí na ,,horním polštářku přední nohy (ten po kterém se nešlape). Spíš ji dělaly problém námrazky na tlapkách (to se zastaví, zvedne postiženou packu a fňuká). Určitě ji i vysilovala chůze v hlubokém sněhu - přeci jen má 40 kilo.

Při hledání se snažila držet cestiček, nebylo to s takovou energií, na jakou jsem zvyklá z ploch. Někdy jsem přidala i přímáčka (to když osobu nemohla delší dobu najít - sice viděla kam jde, ale cestiček postupně přibývalo...Ale snažila se :-)

...vysílání - Darča měla běžet víc vlevo, ale cestička kterou se vydala byla asi lepší :-) - kousek hledala, pak se na přivolání vrátila a po vyslání správným směrem osobu našla.

Zasypané osoby nehledala, jen jednou jsem to zkusila. Zahrabaná jsem byla já (pokud by se něco nepodařilo, tak si nechci kazit hledání figurantů - bojím se označování malého pachu - na rozdíl od ostatních psů Darča nechtěla moc hrabat ve sněhu) - sice viděla kam, ale protože byla poslední pes, který mě hledal, tak asi zapoměla ;-) Protože její ovladatelnost ve vysílání do směrů není velká (a cizíma se nenechá ovlivnit už vůbec), nakonec jsem na ní musela zavolat (nechtělo se mi hledat ztraceného psa v Krkonoších - je to trubka, štěkání na sebe dělám poměrně často, jen asi zpanikařila - pobíhala prý i poměrně daleko-, že jsem opravdu někam zmizela a nechala ji samotnou) Další osobu našla a vyštěkala bez problémů.

Několikrát jsem dělala zahrabaného figuranta. I přes poměrně komfortní úkryty to nebylo nic úžasného. Je mi jasné, že budu vždy dávat velký pozor na to, abych se do opravdové laviny nikdy nedostala :-)(chůze po označených, doporučených cestách, vyhýbání se lavinovým polím) Byla to super zkušenost.

Každý večer jsme poseděli v ,,kuchyni". Celá akce se podařila. Hodně úžasného sněhu, výborné počasí, dokonalá chata. Díky Radce za skvělé zorganizování.

Prostě super prodloužený víkend.

více fotek na https://darasson.rajce.idnes.cz/27.1.-30.1.2012_Modry_Dul_-_chata_Devin/